Městský soud rozhodl Rozsudkem jménem republiky ze dne 27.11.2006 pod č.j. 7Ca 207/2005-50 o zrušení udělení pokuty ve výši 550.000,- Kč nařízenou Úřadem na ochranu osobních údajů
 Aktuality
 Stanovy
 Kontakt
 Členství v HOMR
 Nálezy Ú.S.
 „Sociální nájemníci“
 Články
 Názory


Počet návštěv
od 30.01.2004
24970812






<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 >>

  :: Regulace nájemného z bytů v České republice v rozporu s vlastní Ústavou a Listinou základních práv a svobod, jakož i s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod   
:: 04.10.2005
viz. příloha
Přiložené soubory (1)   Diskuse (2)

  :: NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY - Rozsudek ze dne 31.8.2005   
:: 20.09.2005
viz. příloha
Přiložené soubory (1)   Diskuse (4)

  :: NEJVĚTŠÍ TAJEMSTVÍ (POST) KOMUNISTICKÉ ČESKÉ REPUBLIKY - FOND "Z": JAK SE DĚLÁ "ČESTNÁ POLITIKA" A "ČESTNÍ POLITICI"...   
:: 09.08.2005
viz.příloha
Přiložené soubory (1)   Diskuse (4)

  :: Rozkaz JUDr. Richarda Sachera   
:: 09.08.2005
viz. přílohy
Přiložené soubory (1)   Diskuse (3)

  :: Důvodová zpráva + Návrh zákona   
:: 16.06.2005
viz příloha
HOMR
Přiložené soubory (2)   Diskuse (3)

  :: HOMR - Rozklad proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 7.4.2005   
:: 28.04.2005
Přiložené soubory (1)   Diskuse (1)

  :: Rozhodnutí ze dne 7.4.2005 - Úřad pro ochranu osobních údajů   
:: 28.04.2005
viz. příloha
Přiložené soubory (1)   Diskuse (0)

  :: Návrh senátu Městského soudu v Praze adresovaný Ústavnímu soudu ČR na zrušení §§685-716 OZ 11.03.2005   
:: 05.04.2005
Návrh senátu Městského soudu v Praze adresovaný Ústavnímu soudu ČR na zrušení §§685-716 OZ 11.03.2005

Na četné dotazy majitelů domů informuje HOMR o průlomovém rozhodnutí Městského soudu v Praze. Informace nám podal náš právní zástupce, advokát Mgr. Stanislav Němec, který zastupuje majitele domu v této kauze a rovněž připravil stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku zaštiťovanou ze strany HOMR.

V daném případě se majitel domu domáhal doplacení rozdílu nájemného "regulovaného" a nájemného ve výši obvyklé, kterou prokazoval znaleckým posudkem. Obvodní soud žalobu zamítl, neboť se dle jeho názoru jedná o jednostranné zvyšování nájemného v rozporu s ust. § 696 odst. 1 občanského zákoníku. Obvodní soud připustil nerovnost ve vztazích nájemců a pronajímatelů.

Majitel domu se proti rozsudku odvolal. Právní zástupce argumentoval tím, že není možné, aby soud konstatoval nerovnost, která má v tomto případě povahu protiústavnosti, a zároveň svým rozhodnutím tomuto protiústavnímu stavu poskytl ochranu. Podle odvolatele je takový postup v rozporu s čl. 90 Ústavy, podle něhož je soud povinen poskytovat ochranu právům. Ustanovení obyčejného práva (zákona) nelze aplikovat v rozporu s Ústavou, Listinou a mezinárodními smlouvami. Pokud nelze zákon vykládat v souladu s normami ústavního práva, je třeba se obrátit na Ústavní soud s návrhem na jeho zrušení.

Městský soud v Praze se s touto argumentací právního zástupce žalobce ztotožnil, řízení přerušil a rozhodující senát podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení ustanovení § 685 až § 716 občanského zákoníku, tedy všech zvláštních ustanovení týkajících se nájmu bytu. Ve svém návrhu městský soud uvádí:

Podle názoru odvolacího soudu nelze přitom ustanovení § 696 odstavec 1 občanského zákoníku, jež obecně pouze zakotvuje možnost pronajímatele jednostranným právním úkonem zvyšovat nájemné a zároveň odkazuje na zvláštní právní předpis upravující další podmínky pro tento úkon, vykládat tak, že při neexistenci zvláštního právního předpisu je třeba žalobu o zaplacení zvýšeného nájemného zamítnout. V tomto směru souhlasí odvolací soud s názorem odvolatele, že takovým postupem by soud poskytl ochranu protiústavnímu stavu, který byl konstatován ve všech výše citovaných nálezech Ústavního soudu ČR. Tím by byl porušen základní ústavní princip zakotvený v článku 90 Ústavy ČR (č. 1/1993 Sb), podle něhož jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Dle odvolacího soudu je navíc nutno vycházet ze zásady, že v občanskoprávních vztazích nelze zásadně odmítnout ochranu subjektivním právům s poukazem na neexistující právní normu. Z výše uvedeného vyplývá, že soud je povinen svým rozhodnutím poskytnout spravedlivou ochranu právům pronajímatele, který se domáhá zvýšení regulovaného nájemného.

Odvolací soud při zvážení možnosti použití analogie při výkladu ustanovení § 696 odst. 1 OZ vycházel i z názoru Pléna Ústavního soudu vyjádřeného v rozhodnutí Ústavního soudu ČR č. 21/1996, jehož právní věta zní: "Je nutno rozlišovat případy, ve kterých lze soulad ustanovení právního předpisu s ústavním pořádkem zabezpečit jeho ústavně konformní interpretací, a kdy tak učinit nelze a je nutno přistoupit k jeho zrušení. Soud přitom není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci."

Odvolací soud proto navrhuje, a to ve smyslu výše uvedených závěrů uvedených v rozhodnutí Pléna Ústavního soudu ČR č. 21/1996, aby byla stávající protiústavní situace řešena tím, že Ústavní soud zruší zvláštní část občanského zákoníku (§ 685 až 716 OZ), která upravuje práva a povinnosti z nájmu bytu.

Provázanost celé právní úprávy přitom nedovoluje, aby bylo navrženo zrušení pouze některého ustanovení.

Dle odvolacího soudu je stávající právní úprava nájmu bytu při absenci prováděcí právní úpravy k ustanovení § 696 odstavec 1 OZ nerovnovážná a jednostranně zvýhodňuje postavení nájemce. Je proto v rozporu s principem rovné ochrany vlastnictví (článek 11 druhá věta prvého odstavce Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb.), jakož i v rozporu se zásadou, že nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu (článek 11 odstavec 4 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb.)

Přestože si je odvolací soud vědom závažnosti svého návrhu, není v daném sporu kompetentní řešit, zda a jaké společenské dopady by mohl mít jeho návrh v oblasti sociální, ekonomické apod. Ostatně tyto dopady již měly být v mezidobí kompetentními orgány uspokojivě vyřešeny, když po dobu více než 4 let nebyla s vědomím toho, že dosavadní stav je protiústavní, doplněna chybějící právní úprava. Úkolem soudu v daném řízení je, aby v rámci řešení sporu zvážil, zda jím navrhované zrušení právní úpravy bude mít význam pro spravedlivé řešení věci.

HOMR
  Diskuse (2)

  :: PŘEKLAD - KAUZA HUTTEN-CZAPSKÁ VERSUS POLSKO   
:: 11.03.2005
P Ř E K L A D
KAUZA HUTTEN-CZAPSKÁ VERSUS POLSKO
(Stížnost č. 35014/97)

ROZHODNUTÍ ŠTRASBURK
22. února 2005
Přiložené soubory (1)   Diskuse (2)

  :: Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburka ve věci HUTTEN-CZAPSKA vs. POLSKO.   
:: 24.02.2005
Fantastický rozsudek ESLP ve prospěch majitelů realit. Text, který zde předkládáme je prozatím v anglickém jazyce - překlad bude během příštího týdne. HOMR děkuje panu Františku Oldřichovi 11. knížeti Kinskému ze Vchynic a Tetova a jeho manželce Heleně hraběnce Hutten-Czapské za laskavé poskytnutí rozsudku z 22.2.2005. Tento slavný rod se velkou měrou zasloužil o toto velké vítěství práva nad nespravedlností.
Přiložené soubory (1)   Diskuse (8)