Městský soud rozhodl Rozsudkem jménem republiky ze dne 27.11.2006 pod č.j. 7Ca 207/2005-50 o zrušení udělení pokuty ve výši 550.000,- Kč nařízenou Úřadem na ochranu osobních údajů
 Aktuality
 Stanovy
 Kontakt
 Členství v HOMR
 Nálezy Ú.S.
 „Sociální nájemníci“
 Články
 Názory


Počet návštěv
od 30.01.2004
22555216






  :: Protiústavní rozsudek Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 1924/2006   :: 19.10.2006
V příloze naleznete rozsudek senátu Nejvyššího soudu ČR, známého tria Ferák, Korecká, Waltr, který sice uznal neprávný právní názor soudu prvního stupně i soudu odvolacího, které došly k závěru, že regulované nájemné lze měnit jen dohodou stran, avšak přesto zamítl odvolání, neboť se dle jeho názoru s odkazem na judikaturu Ústavního soudu ČR nelze domáhat nájemného do minulosti, ale jen do budoucna, neboli "pro futuro". Nejvyšší soud si bohužel vybral jen část nálezu, kterým byla zrušena nesprávná rozhodnutí obecných soudů, kde se mimochodem pronajímatel domáhá právě doplacení minulého nájemného. Bohužel však nedočetl nález do konce, neboť v něm je dále stanoveno, že obecný soud je povinen poskytnout žalobci (ovšem i žalovanému, aby umožnil smírné vyřešení sporu) rozsáhlé poučení o způsobu, jakým bude nájemné stanovovat, a to i nad rámec obecné poučovací povinnosti. Výslovně ÚS uvádí, že má také umožnit po tomto poučení případnou změnu žaloby. Nerespektování tohoto nálezu, resp. účelové citování jen jeho části, je dalším důkazem porušování čl. 89 odst. 2 Ústavy, podle něhož jsou vykonatelná rozhodnutí ÚS závazná pro všechny orgány i osoby. Tento rozsudek je tedy opět protiústavní. HOMR

 :: Přidat příspěvek  
jméno email
příspěvek
               

vepište číslo z obrázku



  :: Občan   odpovědět na příspěvek 07:12 :: 30.08.2007
Zvůle našich soudů již přesahuje všechny meze. V této oblasti vede banda třech Ferák, Korecká, Walter.

Mezi oblíbené metody soudů při páchání bezpráví patří:

1. Vytrhování ustanovení o.z. z kontextu ostatních ustanovení a jejich následná účelová dezinterpretace.

2. Překrucování znění ustanovení zákona tvrzením, že slova uvedená v daném § neplatí, že zákonodárce měl na mysli jiná slova.

3. Porušování OSŘ, kdy soudy ignorují tvrzení a důkzy, které jim nezapadají do představy o výsledku řízení, rozsudky se opírají o skutková zjištění, které nemají oporu v dokazování a je ignorována judikatura k daným právním otázkám, která rovněž nezapadá do představy o výsledku řízení. Je to jako ve Švejkovi, jen oslovat soukromé pronajimatele, jako účastníky řízení slovy "pane odsouzený".

4. Odmítání podání na základě tvrzení, že je zjevně nedůvodné. Tuto metodu soudci NS a ÚS používají v případě, že právní věc vykazuje extrémní vady řízení a argumentace a postup soudů nižších stupňů nemůže v žádném případě obstát. Respektive NS nebo ÚS by musel konstatovat absolutní nekompetentnost soudů nižších stupňů, případně naplnění skutkové podstaty zneužití pravomoci veřejného činitele na straně soudců.

Uvedené praktiky aplikované zejména na soukromé pronajimatele bránící se soudní cestou proti zvůli nevypověditelných nájemníků a likvidační a diskriminační aplikaci bolševických ustanovení o.z. o nájmu bytu na soukromé pronajimatele.