Městský soud rozhodl Rozsudkem jménem republiky ze dne 27.11.2006 pod č.j. 7Ca 207/2005-50 o zrušení udělení pokuty ve výši 550.000,- Kč nařízenou Úřadem na ochranu osobních údajů
 Aktuality
 Stanovy
 Kontakt
 Členství v HOMR
 Nálezy Ú.S.
 „Sociální nájemníci“
 Články
 Názory


Počet návštěv
od 30.01.2004
27141220






 :: Přidat příspěvek  
jméno email
příspěvek
               

vepište číslo z obrázku

Obnov stránku Jdi na stránku Předchozí 1 .. 10908, 10909, 10910, 10911, 10912 .. 11169 Další


  :: Demonstrace za deregulaci   odpovědět na příspěvek 23:18 :: 19.02.2004
http://wa.profit.cz/clanek.php?iArt=6071&iSearch=n-n-náje

Demonstrac za deregulaci

16.02.2004, Martin Schmarcz

POD ČAROU

Vyzývám všechny, kteří jsou odkázáni na bydlení za trž ní nájemné, aby šli demonstrovat před úřad vlády. Ti, kterým hrozí, že budou za své patricijské byty v centru metropole platit o pár stovek víc, už tam byli. Teď je řada na nás, kteří kvůli přetrvávající regulaci platíme měsíčně za poloviční králíkárny dvakrát více než oni. V domě, kde bydlím, je tržní nájem dvoupokojového bytu deset tisíc. Regulovaný je zhruba čtyřikrát nižší. Můj domácí říká, že by byl spokojen, kdyby dostával z každého bytu tisícovek pět. Jinými slovy, vláda mě okrádá o pět tisíc měsíčně. Ve jménu toho, aby někdo jiný nemusel připlatit dva a půl. Zdá se mi to divné a poněkud nemravné. Potíž je, že nájem, který se zvedne kvůli deregulaci, je vidět. Vidět a slyšet je i ty, kterých se to týká. Oproti tomu ti, kteří doplácejí na regulaci, zůstávají anonymní. Proto říkám: Založme Sdružení na ochranu lidí bez dekretu, pořádejme tiskové konference, lobbujme v parlamentu, zahlťme vládu stížnostmi. Levičáci se zaklínají sociálními ohledy. Co je však sociálního na tom, když poslanec bydlí ve stometrovém bytě za čtyři a půl tisíce, zatímco rodina s dvěma dětmi platí dvojnásobek za krcálek na sídlišti? Jenže co je nám, nedekretovým, platné, že máme na své straně logiku a spravedlnost. Pro vládu a parlament není podstatné, že pouhým rozhodnutím o deregulaci napraví řád věcí. Respektive vytvoří prostor, aby se svět postavil z hlavy na nohy sám. Z věcí, které fungují spontánně, se nedá vytlouct žádná popularita. Politici rádi rozdávají cukrátka, takže klidně jednoho připraví o dvě koruny, aby mohli jinému kačku dát. Když cukrátka, tak cukrátka. Co kdyby stát vyplácel lidem sociální dávky ve výši rozdílu mezi regulovaným a tržním nájemným? Všem, kterých se to týká, nikoli jen sociálně potřebným, protože na regulaci také vydělávají jak chudí, tak bohatí. Uznávám, že moje řešení je ekonomicky šílené. To je však současný stav také a navíc je nespravedlivý. Takže říkám: Nadělujte všem, nebo nikomu.
 

  :: Bohemia   odpovědět na příspěvek 23:15 :: 19.02.2004
Bludný kruh majitele domu

Těchto pár řádků na pohlednici Děčína nám napsala paní Eva. Protože majitelů domů, kteří by byli ochotni o svých problémech s nabytou nemovitostí otevřeně mluvit na stránkách časopisu, je opravdu málo, vyjeli jsme na "místo činu".

Abychom zbytečně nebloudili městem, které v době naší návštěvy přebudovávalo svou komunikační síť, s paní majitelkou jsme se předem domluvili na schůzce a určili si stanoviště, jež prý lehce najdeme - nedaleko velkého nákupního centra. Našli jsme, ačkoliv tak lehké kvůli různým obchvatům, uzávěrám ulic Děčína to zase nebylo. Navíc jsme byli přesvědčeni, že hledaný dům bude v samém centru města, a my jsme čekali na okraji panelového sídliště. A paní Eva nás vedla mezi paneláky…

Najednou se před námi objevil hezký barevný třípatrový činžovní dům. "Ne, nemyslete si, že takto vypadal, když jsem ho před třemi lety kupovala. To byl starý dědeček, na kterém bylo hned na první pohled vidět, že tu "straší" už víc než stovku let… Ale protože podmínkou koupě bylo, že se musí opravit fasáda, tak na první pohled omládl," vysvětluje paní Eva mezi tím, než vystoupáme do posledního patra, kde bydlí. Dozvídáme se také, že měla - vlastně i její činžák - v létě 2002 štěstí, protože velká voda se zastavila před ním.

Vcházíme do malého útulného bytu, ve kterém se majitelka domu teprve zabydluje, vyměnila okna, přistavěla balkon a teď pomalu vylepšuje vnitřek. Na otázku, zda byl byt volný a zda dům i kvůli tomu kupovala, se nám dostává širší odpovědi: "Ne. Tehdy nebyl ani jeden byt volný. V tomto bytě bydlela nájemnice - sama - a po její smrti chtěli její příbuzní bydlící v Praze po mně odstupné. Když jsem nesouhlasila, trvali na tom, že si byt nechají a budou jej pronajímat… To samozřejmě také nepřicházelo v úvahu, na vrácení bytu jsem trvala - mám na něj zákonné právo -, tak si vzali aspoň kamna."

Mít dům není slast
Činžovní dům i s nájemci paní Eva koupila od města. Byl podle ní velmi levný a ona byla jedinou zájemkyní. O konkrétní ceně radši nemluvíme, ale dal se prý za ni prý v té době pořídit jeden byt. Proč si tedy nekoupila byt, byla by tak ve vlastním, a bez velkých starostí? "Takhle jsem vlastně získala byt i celý, sice starý, ale poctivý zděný dům. To, že v něm byli nájemci, mi nevadilo, protože moje představa byla, že dům uživí sebe i mně. Zatím ovšem jenom já živím dům." Na vysvětlenou ještě dodává, že je sama, donedávna se starala ještě o nemocného tatínka, a tak to už prý zůstane. "Chci a chtěla jsem vždycky být soběstačná, nechci být závislá na svých dětech." Tady je však potřeba dodat, že paní Eva je v invalidním důchodu, má zdravotní potíže, ale vůle a chuť ze starého domu udělat dobře fungující činžovní dům se spokojenými nájemci z ní dělají velmi energickou ženu.

Kromě opravené fasády (původně chtěla dům i zateplit, ovšem nedostávalo se peněz) dala jen na klempířské práce vloni 300 tisíc korun. Tu zas bylo potřeba opravit záchod, jinde dát novou karmu, opravit vchodové dveře… V posledním patře nechala přistavět balkony. Jeden v jejím bytě, druhý u nájemkyně, která s tímto vylepšením bydlení souhlasila, ba sama si zaplatila balkonové dveře. Investice na tuto přístavbu ukously z úspor paní majitelky téměř sto tisíc korun, a to už na dům padly i peníze z jejího stavebního spoření.

Teď je zase, podle jejích slov, v dezolátním stavu střecha. "Ale na její kompletní opravu kvalitní krytinou už opravdu peníze nemám. Kdyby mi alespoň nájemci na ni přispěli - stačilo by po dvou set korunách měsíčně. Za dva roky bych na rekonstrukci našetřila. Vzdala bych se zisku, jen aby byl barák v pořádku," tvrdí. Dostáváme se tak k tomu, kolik takový dům vynáší.

Kdyby nebylo kdyby
Čisté nájemné ze sedmi bytů (v osmém bydlí majitelka) činí měsíčně 7000 korun. Pět bytů je jednopokojových, zbylé tři mají pokoje dva. Sousedka paní Evy platí za byt nejvíce (1275 Kč), protože jí přibyly metry čtvereční za nově postavený balkon. Čistý nájem za největší dvoupokojový byt v domě činí 1008 korun. Výši nájemného majitelka doposud upravovala jenom podle cenových výměrů - teď ho už více než rok zvedat nemůže, leda že by nájemci se zvýšením souhlasili.

"Jo, mohla bych vydělávat tím, že pokud se uvolní byt, tak jej můžu pronajímat za tržní nájemné, tedy minimálně pět tisíc korun měsíčně. Ale že bych se třásla na to, aby se byt po starším nájemci uvolnil, to tedy ne. Ani těm, co občas nezaplatí nájemné, nemohu dát výpověď, vždyť ty lidi znám…Problém je podle mě v tom, že je velký rozdíl mezi nájemným regulovaným a tržním," říká paní Eva a dodává: "Všichni tvrdí, že bydlení je drahé. Ovšem nejdražší je elektřina, plyn, voda a teplo, a to se zdražilo velmi neúměrně hned zpočátku po revoluci. O tom ale nemluví nikdo! To jsou velké giganty, mohou si diktovat, i si nadiktovaly, ceny, které jsou hodně přemrštěné. A teď se samozřejmě každý bojí uvolnit i nájemné, protože by to bylo moc. Systém je špatný!"

A protože peníze nejsou, tak se bude střecha postupně "flikovat", jak bude potřeba, ač se to samotné paní majitelce nelíbí. "Bude to vypadat ošklivě a střechu bude potřeba stejně později opravit celou pořádně. To už zase bude dražší," stěžuje si s povzdechem.

Zkusila jste obejít nájemce a navrhnout jim zvýšení nájemného o dvě tři stovky měsíčně, kvůli tomu, aby se dům rychleji opravil a jim bydlelo lépe? Ptáme se majitelky, která nám vysvětluje, co všechno je potřeba udělat. "Zkusila, a nechtějí. Ale kdyby ty byty byly v jejich vlastnictví, tak by to udělat museli, byli by okolnostmi donuceni. A kdyby teď přidali mně, a je to v jejich zájmu, ušetřili by například na drahé elektřině - většina z nich má přímotopy - já jsem sem chtěla také zavést plyn. Ale nechtěli. Mluví a píše se o těch majitelích, kteří po výnosu Ústavního soudu okamžitě zvedli několikanásobně nájemné, ale o těch, co nájemné nezvedají, drží se pravidel, jsou slušní, na svoji nemovitost doplácejí, o těch ani řádek! Myslím si, že by také mělo být někde uvedeno, že pokud je v domě nutná oprava či havárie, měli by na to nájemci přispět. Vždycky jsem zastávala názor, že všichni by se měli mít dobře, ale musí se o to taky všichni přičinit," odpověděla paní Eva skoro jedním dechem a svoje tvrzení doložila i příkladem vedlejšího panelového domu, jehož vlastníkem je realitní kancelář. Její majitel prý obešel všechny nájemce a domluvil se s nimi, že budou platit za metr čtvereční o šest korun více - na opravy domu…

"Ale v tomto domě to nejde. Dokonce se mi na půdu v nestřežené chvíli nastěhovali bezdomovci - tedy přitáhli tam matrace a různou veteš. No a já pak to sama snáším dolů a odvážím na vozíku na skládku," rozčiluje se.

Chyba byla asi na počátku
Skutečnost je však taková, že byty nepatří nájemcům a o dům se musí postarat majitel. A pokud majitelka v tomto případě velmi výhodně koupila dům, měla asi předem počítat s tím, že to, co ušetří při koupi, musí dát dříve nebo později do oprav a rozsáhlých rekonstrukcí. Přitom není pochyb o tom, že prodejce - v tomto případě město - velmi dobře věděl, proč dům prodává lacino…

Samozřejmě že deregulace nájemného by majitelce pomohla, ale otázkou zůstává, zda by mnohem vyšší nájemné utáhli zase nájemci. Paní Eva je přesvědčena o tom, že tři sta korun měsíčně více z každého bytu by určitě celému domu pomohlo a nájemce by to tak nebolelo. "Možná ve velkých městech a hlavně mladíi si své byty opravují a vylepšují, protože vědí, že je to jejich domov, ale lidi starší chtějí už jen v klidu dožít a žádné investice nevynakládají, obzvlášť ne do nájemního bytu," spekuluje nahlas.

Majitelka se vlastně dostala do kleští. To, co neudělal bývalý majitel, čili město, by teď majitelka ráda dostala od nájemců. Město ji přitom žádnou pomocnou ruku nepodalo, stát také na majitele zchátralých domů, o které se předtím několik desítek let moc nestaral, s nějakými dotacemi či úlevami nepamatuje. A povinností nájemců není zvelebovat nemovitost majitele. Zatím je to tedy bludný kruh, z kterého se jen těžko hledá nějaké východisko.

Alena Růžková
 

  :: Kdo seje vítr…   odpovědět na příspěvek 23:13 :: 19.02.2004
Bitva se začíná přiostřovat

 

  :: Kamarád   odpovědět na příspěvek 23:13 :: 19.02.2004
ALENA napsal:
Bitva o nájemné se začíná přiostřovat
PRAHA - Tahanice o regulované nájemné jen tak neskončí. Pokud sněmovna příští týden přijme kompromisní zákon o nájmech, spustí se okamžitě lavina žalob k ústavnímu i evropskému soudu.

Deníky Bohemia - 18.2.2004

Nový zákon o nájemném, spočívající v trojím zvýšení regulovaných činží o deset procent v průběhu tří let, se líbí jen málokomu. Sdružení nájemníků jej přijímá se skřípěním zubů. "Jsme z toho zákona rozpačití a doufáme, že přechodná doba tří let bude využita k přípravě sociálního příspěvku, ale zejména nového zákona," uvedl šéf Sdružení nájemníků a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček. Dodal, že sdružení prosazuje zavedení místně obvyklého nájemného, které bude respektovat i sociální situaci lidí.

Majitelé domů zákon odmítají docela. "Je opět v rozporu s nálezy Ústavního soudu, protože po jeho přijetí nebude příjem z nájmu krýt náklady na prostou reprodukci bytu plus přiměřený zisk," uvedl včera místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Robert Axamit.

Dodal, že vláda ignorovala už tři nálezy ústavního soudu ve věci regulace nájmů a těžko lze věřit, že by respektovala čtvrtý nález. "Proto se hodláme obrátit i na evropský soud pro lidská správa ve Štrasburku. Krom toho budeme iniciovat takovou změnu zákonů, které by vládu donutily respektovat názor Ústavního soudu," řekl Axamit.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které je jedním z úřadů, jež mají tuto problematiku na starosti, kritiku odmítá. "Vláda má snahu problém na trhu s byty řešit v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu," prohlásil mluvčí ministerstva Petr Dimun. "Pokud by koaliční dohoda o růstu činží nevznikla, majitelé domů by nájem jednostranně nemohli zvyšovat vůbec," dodal.

Poslanci ODS se však přesto chystají stížnost k Ústavnímu soudu podat. Zároveň připravují vlastní návrhy zákonů. "Původně jsme chtěli připravit jen zákon o zmírnění sociálních dopadů deregulace nájemného, protože vláda s ničím takovým nepočítá, nakonec jsme se ale rozhodli pro celý komplex zákonů. Mělo by to být hotovo do léta," uvedl poslanec za ODS Petr Bratský.

Regulace nájmů je již neudržitelná
Už není možné dále odkládat vznik trhu s byty, tvrdí poslanec za ODS Petr Bratský. Proto jeho strana připravuje komplex zákonů týkajících se nájemního bydlení.

Původně jste přišli jen s návrhem o zmírnění sociálních dopadů deregulace nájmů. Ano, ale dospěli jsme k názoru, že bude lepší připravit i nový zákon o nájemném, a především změny v občanském zákoníku.

Čeho se tyto změny mají týkat?

Měly by například usnadnit majitelům domů vystěhování neplatičů anebo výpovědi nájemních smluv bez udání důvodů.

A co sociální kompenzace deregulace činží?

Nájemné by mělo tvořit maximálně 15 procent z příjmů rodiny v bytě přiměřené velikosti. Pokud by přesáhlo tuto mez, měla by rodina nárok na příspěvek. Nyní tvoří regulované nájmy v průměru jen 6 procent disponibilních příjmů rodin.

Hodlají poslanci ODS podat stížnost k Ústavnímu soudu?

Pokud jej sněmovna příští týden přijme v podobě, v jaké prošel druhým čtením, tak určitě.

ALENA ADÁMKOVÁ


 

  :: Deníky Bohemia - 19.2.2004   odpovědět na příspěvek 23:06 :: 19.02.2004
JAK TO VIDÍ MARTIN ŠTĚPÁNEK
Kdo seje vítr…

Poslanec Stanislav Křeček dostal výhrůžný dopis s kulkou. Tato nehoráznost, má-li vážné pozadí, by měla být pečlivě vyšetřena. Jistě se tak stane, když to slíbil sám ministr vnitra Gross.

Deníky Bohemia - 19.2.2004

Pan poslanec Křeček, patron nájemníků, tento čin přikládá nenávistné atmosféře vyvolané kolem regulace činží. Jenže by si měl dát ruku na srdce a zamyslet se, jestli to není také on, kdo svými výroky staví nepřekonatelnou zeď mezi majitele domů a nájemníky, když se jako za starých časů diví, že má někdo zájem, aby mu majetek přinášel i zisk, a když se snaží uhlídat, aby ten zisk náhodou nebyl velký.

Právě jeho zvláštní názory na nakládání s majetkem v otevřené společnosti připomínají, sice vzdáleně, ale přece jen, co jsme museli čítávat při studiu marxismu-leninismu. Dobré atmosféře ve společnosti rozhodně neprospívají. Jenže panu poslanci zajišťují volební hlasy a možná i klienty v jeho advokátní praxi.

MARTIN ŠTĚPÁNEK
mstepanek@cr.vlp.cz

Deníky Bohemia - 19.2.2004

vzkazují

Kdo seje vítr…


 

  :: Frantiska a Robert Novakovi na   odpovědět na příspěvek 23:06 :: 19.02.2004
kamarád napsal:
Frantiska a Robert Novakovi napsal:
Dobry den mila redakce Halo noviny:

Velice ocenujeme Vasi peci pri prosazovani slusne komunikace.

Kdyz dovolite, meli byste se vsak timto ridit i Vy a neotiskovat lzive, stvave a agresivni clanky, jak tomu bylo v pripade clanku "Zvýšení nájemného z bytů je ekonomický zločin" ze dne 19. února 2004, pana Josefa ROSOLA, Ing. CSc., J. Šulce ve funkci náměstka ministra financí.


V jistych okamzicich se jeho projev a lzi blizi trestnemu cinu rozsirovani poplasnych informaci.

Musite vedet, ze clanek je ko konci utocny a stvavy a i kdyz jste nas komunisticky platek, tak byste meli zustat verni zdravemu rozumu a soudnosti.

Udaje uvadene panem Sulcem jsou vyvratilene malym deckem a ty stvave blaboly proti US a KDU jsou smutne. Klesli jste a meli byste se stydet, stejne tak jako ti, co Vam takto prispivaji, pan Sulc nevyjimaje.

Jsme Vasi ctenari a mysleli jsme si, ze si zaslouzime vic.

S pozdravem Vasi,


Frantiska a Robert Novakovi

Milá Šebestová-Marková, máš evidentní problémy s určením svého pohlaví anebo jsi jenom srab schovávající se za ženskou?

Pan poslanec Krecek, patron najemniku, tento cin priklada nenavistne atmosfere vyvolane kolem regulace cinzi. Jenze by si mel dat ruku na srdce a zamyslet se, jestli to neni take on, kdo svymi vyroky stavi neprekonatelnou zeď mezi majitele domu a najemniky, kdyz se jako za starych casu divi, ze ma nekdo zajem, aby mu majetek prinasel i zisk, a kdyz se snazi uhlidat, aby ten zisk nahodou nebyl velky.
Prave jeho zvlastni nazory na nakladani s majetkem v otevrene spolecnosti pripominaji, sice vzdalene, ale prece jen, co jsme museli citavat pri studiu marxismu-leninismu. Dobre atmosfere ve spolecnosti rozhodne neprospivaji. Jenze panu poslanci zajisťuji volebni hlasy a mozna i klienty v jeho advokatni praxi.

Deniky Bohemia


TO JE JINY KAFE BAMBULO. ZACNI BALIT SVEJCH PET SVESTEK  

  :: Kingy   odpovědět na příspěvek 23:08 :: 19.02.2004
http://wa.profit.cz/clanek.php?iArt=6071&iSearch=n-nájem

Demonstrac za deregulaci

16.02.2004, Martin Schmarcz

POD ČAROU

Vyzývám všechny, kteří jsou odkázáni na bydlení za trž ní nájemné, aby šli demonstrovat před úřad vlády. Ti, kterým hrozí, že budou za své patricijské byty v centru metropole platit o pár stovek víc, už tam byli. Teď je řada na nás, kteří kvůli přetrvávající regulaci platíme měsíčně za poloviční králíkárny dvakrát více než oni. V domě, kde bydlím, je tržní nájem dvoupokojového bytu deset tisíc. Regulovaný je zhruba čtyřikrát nižší. Můj domácí říká, že by byl spokojen, kdyby dostával z každého bytu tisícovek pět. Jinými slovy, vláda mě okrádá o pět tisíc měsíčně. Ve jménu toho, aby někdo jiný nemusel připlatit dva a půl. Zdá se mi to divné a poněkud nemravné. Potíž je, že nájem, který se zvedne kvůli deregulaci, je vidět. Vidět a slyšet je i ty, kterých se to týká. Oproti tomu ti, kteří doplácejí na regulaci, zůstávají anonymní. Proto říkám: Založme Sdružení na ochranu lidí bez dekretu, pořádejme tiskové konference, lobbujme v parlamentu, zahlťme vládu stížnostmi. Levičáci se zaklínají sociálními ohledy. Co je však sociálního na tom, když poslanec bydlí ve stometrovém bytě za čtyři a půl tisíce, zatímco rodina s dvěma dětmi platí dvojnásobek za krcálek na sídlišti? Jenže co je nám, nedekretovým, platné, že máme na své straně logiku a spravedlnost. Pro vládu a parlament není podstatné, že pouhým rozhodnutím o deregulaci napraví řád věcí. Respektive vytvoří prostor, aby se svět postavil z hlavy na nohy sám. Z věcí, které fungují spontánně, se nedá vytlouct žádná popularita. Politici rádi rozdávají cukrátka, takže klidně jednoho připraví o dvě koruny, aby mohli jinému kačku dát. Když cukrátka, tak cukrátka. Co kdyby stát vyplácel lidem sociální dávky ve výši rozdílu mezi regulovaným a tržním nájemným? Všem, kterých se to týká, nikoli jen sociálně potřebným, protože na regulaci také vydělávají jak chudí, tak bohatí. Uznávám, že moje řešení je ekonomicky šílené. To je však současný stav také a navíc je nespravedlivý. Takže říkám: Nadělujte všem, nebo nikomu.


 

  :: Petr   odpovědět na příspěvek 23:04 :: 19.02.2004
M. Kubátová napsal:
Nelíbí se mi, že majitelé domů bojují za svá práva tím, že zveřejňují jména a adresy lidí, kteří žijí v bytech, za které řádně platí nájem , ať už jde o lidi veřejně činné či takové, na které není "vidět". Problém je zjevně někde úplně jinde, a proto by se měl řešit jinak a hlavně kompetentně. Tento způsob se mi zdá velmi prapodivný.

Kdyby "řádně" platila nájem, tak by tady nebyla. Ale to, co vy nazýváte řádný nájem je jen směšný manipulační poplatek za užívání bytu.  

  :: Petr   odpovědět na příspěvek 23:04 :: 19.02.2004
M. Kubátová napsal:
Nelíbí se mi, že majitelé domů bojují za svá práva tím, že zveřejňují jména a adresy lidí, kteří žijí v bytech, za které řádně platí nájem , ať už jde o lidi veřejně činné či takové, na které není "vidět". Problém je zjevně někde úplně jinde, a proto by se měl řešit jinak a hlavně kompetentně. Tento způsob se mi zdá velmi prapodivný.

Kdyby "řádně" platila nájem, tak by tady nebyla. Ale to, co vy nazýváte řádný nájem je jen směšný manipulační poplatek za užívání bytu.  

  :: ALENA   odpovědět na příspěvek 23:02 :: 19.02.2004
Bitva o nájemné se začíná přiostřovat
PRAHA - Tahanice o regulované nájemné jen tak neskončí. Pokud sněmovna příští týden přijme kompromisní zákon o nájmech, spustí se okamžitě lavina žalob k ústavnímu i evropskému soudu.

Deníky Bohemia - 18.2.2004

Nový zákon o nájemném, spočívající v trojím zvýšení regulovaných činží o deset procent v průběhu tří let, se líbí jen málokomu. Sdružení nájemníků jej přijímá se skřípěním zubů. "Jsme z toho zákona rozpačití a doufáme, že přechodná doba tří let bude využita k přípravě sociálního příspěvku, ale zejména nového zákona," uvedl šéf Sdružení nájemníků a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček. Dodal, že sdružení prosazuje zavedení místně obvyklého nájemného, které bude respektovat i sociální situaci lidí.

Majitelé domů zákon odmítají docela. "Je opět v rozporu s nálezy Ústavního soudu, protože po jeho přijetí nebude příjem z nájmu krýt náklady na prostou reprodukci bytu plus přiměřený zisk," uvedl včera místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Robert Axamit.

Dodal, že vláda ignorovala už tři nálezy ústavního soudu ve věci regulace nájmů a těžko lze věřit, že by respektovala čtvrtý nález. "Proto se hodláme obrátit i na evropský soud pro lidská správa ve Štrasburku. Krom toho budeme iniciovat takovou změnu zákonů, které by vládu donutily respektovat názor Ústavního soudu," řekl Axamit.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které je jedním z úřadů, jež mají tuto problematiku na starosti, kritiku odmítá. "Vláda má snahu problém na trhu s byty řešit v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu," prohlásil mluvčí ministerstva Petr Dimun. "Pokud by koaliční dohoda o růstu činží nevznikla, majitelé domů by nájem jednostranně nemohli zvyšovat vůbec," dodal.

Poslanci ODS se však přesto chystají stížnost k Ústavnímu soudu podat. Zároveň připravují vlastní návrhy zákonů. "Původně jsme chtěli připravit jen zákon o zmírnění sociálních dopadů deregulace nájemného, protože vláda s ničím takovým nepočítá, nakonec jsme se ale rozhodli pro celý komplex zákonů. Mělo by to být hotovo do léta," uvedl poslanec za ODS Petr Bratský.

Regulace nájmů je již neudržitelná
Už není možné dále odkládat vznik trhu s byty, tvrdí poslanec za ODS Petr Bratský. Proto jeho strana připravuje komplex zákonů týkajících se nájemního bydlení.

Původně jste přišli jen s návrhem o zmírnění sociálních dopadů deregulace nájmů. Ano, ale dospěli jsme k názoru, že bude lepší připravit i nový zákon o nájemném, a především změny v občanském zákoníku.

Čeho se tyto změny mají týkat?

Měly by například usnadnit majitelům domů vystěhování neplatičů anebo výpovědi nájemních smluv bez udání důvodů.

A co sociální kompenzace deregulace činží?

Nájemné by mělo tvořit maximálně 15 procent z příjmů rodiny v bytě přiměřené velikosti. Pokud by přesáhlo tuto mez, měla by rodina nárok na příspěvek. Nyní tvoří regulované nájmy v průměru jen 6 procent disponibilních příjmů rodin.

Hodlají poslanci ODS podat stížnost k Ústavnímu soudu?

Pokud jej sněmovna příští týden přijme v podobě, v jaké prošel druhým čtením, tak určitě.

ALENA ADÁMKOVÁ

 

Obnov stránku Jdi na stránku Předchozí 1 .. 10908, 10909, 10910, 10911, 10912 .. 11169 Další