Městský soud rozhodl Rozsudkem jménem republiky ze dne 27.11.2006 pod č.j. 7Ca 207/2005-50 o zrušení udělení pokuty ve výši 550.000,- Kč nařízenou Úřadem na ochranu osobních údajů
 Aktuality
 Stanovy
 Kontakt
 Členství v HOMR
 Nálezy Ú.S.
 „Sociální nájemníci“
 Články
 Názory


Počet návštěv
od 30.01.2004
24654455






 :: Přidat příspěvek  
jméno email
příspěvek
               

vepište číslo z obrázku

Obnov stránku Jdi na stránku Předchozí 1 .. 10908, 10909, 10910, 10911, 10912 .. 11065 Další


  :: kvák   odpovědět na příspěvek 18:35 :: 10.02.2004
bahamas holiday world napsal:
Již od svého ranného mládí se Viktor Kožený věnoval špičkovému a vrcholovému sportu, který byl klíčovým faktorem při tvorbě jeho charakteru a pověstné houževnatosti. Nejdříve závodně plaval a lyžoval a poté běhal za Duklu Praha. Ve věku 14 let začal hrát házenou nejdříve za Duklu, poté na Spartě a nakonec ve středisku vrcholového sportu Slavie Praha IPS, a to až do své emigrace. Během svého studia ve Spojených státech se Viktor Kožený věnoval sportovnímu lyžování a potápění, ve kterém dosáhl stupně master diver. V polovině devadesátých let se začal věnovat létání,získal licenci na letadla multiengine IFR a stal se také námořním kapitánem. Setrvávajícími sporty z doby studia na univerzitě jsou rovněž tenis a squash. Cíleným tréninkem, založeným na koncepci země, voda, vzduch, usiluje dnes Viktor Kožený o komplexní poznání světa a své vlastní osoby.


jen tak dál, sportovců není nikdy dost  

  :: LN   odpovědět na příspěvek 18:25 :: 10.02.2004
Potápějící se kocábka
DOPISY REDAKCI Lidových novin
Ad LN 6.1.: Ať Mirek Topolánek konkrétně řekne...
Chování vládnoucí sociální demokracie vykazuje v posledních týdnech známky strachu. Strachu ze ztráty voličů, strachu z drtivé porážky v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu i v podzimních senátních a krajských volbách.
V řadách ČSSD se proto začínají ozývat hlasy, aby byla zmírněna reforma veřejných financí, odložilo se uvolňování nájemného a zdražování bylo nepatrné a pro občany snesitelné. Ministr Sobotka prohlásil, že je pro postupnější uvolňování nájmů, ačkoliv ten samý ministr několik dnů předtím obhajoval koaliční rozhodnutí o navýšení nájemného o deset procent každý rok. Ministr vnitra Gross zase oznámil připravenost utkat se v příštím roce s premiérem Špidlou o nejvyšší stranický post.
Takové prohlášení je z úst tohoto bezbarvého a beznázorového politika velmi překvapivé a svědčí o tom, že panika v Lidovém domě pomalu dosahuje vrcholu. Zřejmě si socialisté myslí, že mediální oblíbenec Gross opraví všechny díry v potápějící se kocábce a opět ji vyzdvihne na hladinu.
Dá se však věřit politické straně, která nesplnila žádný ze svých předvolebních slibů? Která svojí arogancí a pohrdavým jednáním doslova plive do tváře všem obyčejným lidem?
Která nahlas říká, že přidá důchodcům jednorázovou almužnu (jeden tisíc korun), aby je později okradla o mnohem víc? Která je ochotná znovu slibovat všechno všem, jen aby se udržela u koryta? Která jen lže a vydává zdražování za prospěšnou ekonomickou reformu?
 

  :: JAK VYNUTIT PRÁVO PO VLÁDĚ ČR?   odpovědět na příspěvek 18:24 :: 10.02.2004
JAK VYNUTIT PRÁVO PO VLÁDĚ ČR?

Přestaňme již debatovat o tom, jestli deregulovat. To již řekl dostatečně důrazně ÚS.

Debatujme jen o tom jak. Vláda nechce naplnit rozhodnutí ústavního soudu, je to na nás.


POSÍLEJTE NÁPADY, NEJLEPŠÍ VYBEREME...

COKOLIV...
STÁVKY-JAKÉ
OBČANSKÁ NEPOSLUŠNOST-JAKÁ
ŽALOBY(NA NÁJEMNÍKY, NA STÁT, ...)

NAPADLO MĚ ŽE ŽALOBA NA NÁJEMNÍKA NA DOROVNÁNÍ NÁJMU ZA PŘEDEŠLÉ ROKY BY MOHLA BÝT DOPLNĚNA O ŽALOBU NÁJEMNÍKA NA STÁT, ABY MU DOROVNAL (V PŘÍPADĚ, ŽE PROKÁŽE SOCIÁLNÍ DŮVOD) TRŽNÍ NÁJEMNÉ SOCIÁLNÍ DÁVKOU.
 

  :: Podnikatel   odpovědět na příspěvek 17:56 :: 10.02.2004
Sociální bydlení v Evropské unii

Ve většině evropských zemí existuje kromě soukromého (ziskového) nájemního sektoru také tzv. sektor neziskový (veřejný), označovaný často jako sociální bydlení. Výraz „neziskový“ v této souvislosti znamená, že cílem provozování tohoto nájemního bydlení není dosažení zisku, ale uspokojení bytových potřeb určité části populace. Výraz „veřejný“ znamená, že nájemní bydlení je často vlastněno a poskytováno veřejnoprávním subjektem, tj. nejčastěji obcí. Konečně výraz „sociální“, který je významově nejširší, vyjadřuje funkci určitého typu bydlení, tj. fakt, že toto bydlení je určeno především sociálně slabším skupinám obyvatel.

Společným jmenovatelem neziskového nájemního bydlení je, že umožňuje poskytovat solidní, finančně dostupné bydlení.

Základní otázka týkající se sociálního bydlení zní: Pro jak široké vrstvy obyvatelstva je sociální bydlení určeno? V zemích, kde je víc prosazován tržní přístup, je obvykle pomoc v podobě sociálního nájemního bydlení zaměřena jen na úzkou, skutečně nejslabší vrstvu obyvatelstva. Naopak, je-li kladen důraz na sociální aspekt bydlení a zdůrazňována zodpovědnost veřejných subjektů, bývá koncepce sociálního bydlení širší.

Sociální pomoc (nejen ve sféře bydlení) se obvykle týká mladých rodin s malými dětmi, mládeže, občanů v důchodovém věku a lidí se zdravotním postižením. Kromě těchto skupin je pomoc obvykle zaměřena na příslušníky různých minoritních skupin obyvatelstva (například na imigranty) a pochopitelně na všechny domácnosti s nízkými příjmy.

Poskytovatelem
je obec

Vlastníky a provozovateli sociálního nájemního bydlení jsou nejčastěji obce jakožto veřejnoprávní subjekty, které poskytují nájemní bydlení v rámci své bytové politiky, čímž napomáhají řešit na svém území bytové problémy. Ve vztahu k nim hovoříme o tzv. veřejném nájemním sektoru. Vedle nich hrají velmi významnou roli nejrůznější neziskové organizace, jejichž cílem je poskytovat kvalitní, finančně dostupné bydlení. Dále sem patří různé charitativní organizace, spolky a podobně.

Financování výstavby

Dalším aspektem, který podobu tohoto nájemního bydlení definuje (ať už ve fázi výstavby či v průběhu užívání), je způsob financování. V zásadě existují dva základní způsoby financování výstavby (včetně oprav a modernizací) neziskového nájemního bydlení. V prvním, velmi častém případě jsou prostředky získány na kapitálovém trhu a Ćtát (případně jiný veřejnoprávní subjekt) přispívá ke snížení investičních nákladů prostřednictvím nejrůznějších dotací (například státní podpora úrokových sazeb, poskytování jednorázových grantů a podobně). Ve druhém případě, s nímž se však dnes v evropských zemích prakticky nesetkáme, pocházejí investiční prostředky převážně z rozpočtových zdrojů a mají formu nevratné dotace, zvýhodněné půjčky a podobně.

Financování provozu neziskového nájemního bydlení (tj. správy, průběžné údržby a menších oprav) se v současnosti nejčastěji provádí z prostředků, které jsou vybrány od uživatelů na nájemném, což mj. znamená, že nájemné musí být natolik vysoké, aby veškeré náklady krylo. V sociálním nájemním bydlení je proto v převažující míře uplatňováno tzv. nákladové nájemné, které umožňuje hradit celý provoz včetně údržby, ale neposkytuje majiteli žádný, nebo jen minimální zisk. Pouze velmi omezeně je v tomto typu nájemního bydlení uplatňováno tzv. sociální nájemné, které se pohybuje pod úrovní celkových nákladů a může být stanoveno individuálně, podle příjmové situace každé konkrétní domácnosti.

Standard bydlení

Dalším charakteristickým rysem neziskového nájemního bydlení je typ výstavby a standard bydlení. Sociální bytovou výstavbu tvoří především bytové domy. V některých případech se však jedná také o rodinné domy. Standard neziskového nájemního bydlení i pravidla, jimiž se sociální bytová výstavba řídí, se často liší od ostatního bytového fondu. Jedná se především o omezení maximální velikosti bytů a o udržení nákladů na výstavbu do určitého limitu. Je tomu tak proto, že sociální bydlení je téměř vždy podporováno z veřejných prostředků, u nichž je žádoucí, aby byly vynaloženy efektivně, k účelu, ke kterému byly určeny. Smyslem definování kvality sociálního bydlení je ovšem nejen obrana proti nadstandardním řešením, ale i obrana proti řešením substandardním, k nimž by požadavek minimálních investičních nákladů mohl vést. Jde tedy o to, aby z důvodů ušetření finančních prostředků nebylo handicapovaným domácnostem poskytováno nekvalitní, nedůstojné bydlení.

Výběr uživatelů

Posledním aspektem, od něhož se odvíjí konkrétní podoba neziskového nájemního bydlení, je způsob výběru uživatelů tohoto typu bydlení. Tato otázka je řešena mimo jiné v závislosti na tom, jak široká koncepce sociálního bydlení je v dané zemi uplatňována. Rozumí-li se pod pojmem sociální bydlení standardní bydlení pro nejširší vrstvy obyvatelstva, a tvoří-li toto bydlení značnou část bytového fondu, nebývá obvykle příjmové ani žádné jiné kritérium užíváno, takže v tzv. sociálním nájemním sektoru může bydlet kdokoli. Tak je tomu například ve Švédsku nebo v Norsku.

Zcela opačná situace nastává tehdy, je-li aplikováno úzké pojetí sociálního bydlení, tedy takové, kdy rozsahem velmi malý sociální bytový fond je určen skutečně jen nejnižším příjmovým skupinám obyvatelstva. V takovém případě bývá zcela jednoznačně stanovena příjmová hranice, jejíž překročení neumožňuje domácnostem získat byt v rámci neziskového nájemního sektoru. Příjem domácnosti však nemusí být prověřován jen při uzavírání nájemní smlouvy, ale také průběžně. Tak tomu je například v jednom z regionů Belgie, kde je příjem domácnosti neustále sledován, a dojde-li k jeho zvýšení nad stanovený limit, musí domácnost sociální sektor neprodleně opustit. Smyslem těchto opatření je zajistit co nejefektivnější využití tohoto typu bydlení ke stanoveným účelům. Kromě příjmu, který je samozřejmě hlavním kritériem, mohou být využita kritéria další: skladba domácnosti, fáze životního cyklu, zdravotní situace uchazeče a podobně. V tomto smyslu je v mnoha zemích dávána přednost rodinám s malými dětmi, lidem v důchodovém věku, zdravotně postiženým a podobně.

Každý z uvedených způsobů řešení je spojen s určitými problémy. Příliš široké pojetí, nijak neomezující možnost užívání sociálního bydlení, je málo efektivní. Jeho prostřednictvím jsou podporovány domácnosti, které pomoc ve skutečnosti vůbec nepotřebují. Příliš úzké pojetí sociálního bydlení na druhou stranu vylučuje část potřebných rodin. Je tedy třeba najít kompromis.

Zahraniční praxe ukazuje, že jednostranný pohled na sociální bydlení, soustředěný pouze na samotnou výstavbu sociálních bytů, vede v mnoha případech k problémům, jejichž odstranění je velmi nákladné. Uvědomění si těchto problémů je jedním z významných momentů, které stály u zrodu příspěvků na bydlení, tj. adresných sociálních dávek, které zvyšují příjmovou úroveň sociálně potřebných domácností a umožňují jim tak zajistit si odpovídající bydlení. Příspěvky na bydlení jsou v zemích EU hojně využívány.

 

  :: Podnikatel   odpovědět na příspěvek 17:15 :: 10.02.2004
K zamyšlení:

http://ikhb.cz/spektrum.php?show=akt-t_cislo&clanek=36
______________________
:8  

  :: kvák   odpovědět na příspěvek 16:51 :: 10.02.2004
Podnikatel napsal:
Tyto stránky připomínají svojí demagogií a hysterickými reakcemi na jiný názor než je názor regulovaných nájemníků bývalý režim.

Podnikateli, kup si medvídka mývala, oplachuj si přirození třikrát děnně vlažnou vodou a slušným lidem dej pokoj.  

  :: Kolemjdoucí   odpovědět na příspěvek 16:47 :: 10.02.2004
Podnikatel napsal:
Tyto stránky připomínají svojí demagogií a hysterickými reakcemi na jiný názor než je názor regulovaných nájemníků bývalý režim.

Okamžité potvrzení mého názoru. Kromě ziskuchtivých majitelů realit a vymytých mozků už vám sem nikdo nepřispívá a včetně mne už přispívat nebude.  

  :: Podnikatel   odpovědět na příspěvek 16:28 :: 10.02.2004
Z dnešních www.idnes.cz:

Nechápu proč třeba p. Křeček tak bojuje o každou desetikorunu u vyvolených bohatých regulovaných nájemníků. Situace chudých, nevyvolených, neregulovaných nájemníků, kterým připadají nájmy u vyvolených směšné, ho nechává chladným. Proč tedy nebojuje za regulaci pro všechny, nebo alespoň za podstatně vyšší sociální dávky pro chudé, kteří bydlí za uměle předražené (v důsledku existence regulovčíků) tržní nájmy. Nebo proč nebojuje za sociální dávky pro chudé a za deregulaci pro bohaté? je zde jasný střet zájmů. Lžidoktor Křeček (vydával se dříve neoprávněně za JUDr. ) má advokátní kancelář, která se specializuje na obranu práv regulovaných nájemníků. Sám bydlí v regulovaném směšném nájmu v extrémně lukrativní lokalitě - Vinohradech atd. je toto vůbec možné v tzv. právním státě?
***
Tzv. "argumenty" p. Křečka, Hanauera, Šulce, Škromacha atd. proti deregulaci nájemného mi připadají horší než propaganda Josefa Goebbelse. Něco tak nestydatého a nesmyslného by se ani on neodvážil vyslovit.
_______________
 

  :: Podnikatel   odpovědět na příspěvek 16:09 :: 10.02.2004
Tyto stránky připomínají svojí demagogií a hysterickými reakcemi na jiný názor než je názor regulovaných nájemníků bývalý režim.
 

  :: Kolemjdoucí   odpovědět na příspěvek 15:54 :: 10.02.2004
Tyto stránky připomínají svojí demagogií a hysterickými reakcemi na jiný názor než je názor majitelů realit bývalý režim.  

Obnov stránku Jdi na stránku Předchozí 1 .. 10908, 10909, 10910, 10911, 10912 .. 11065 Další